Jak vytvořit správný název bakalářky

název bakalářské práce

Název ovlivňuje celé dílo. U bakalářky určuje její zadání, tedy to, co má vlastně řešit a do jakých podrobností, což je vlastně skoro nejdůležitější. Jak na název, aby měl všechny náležitosti, které má mít, a dovedl nás tam, kam potřebujeme?

1. NÁZEV SPECIFIKUJE TÉMA, VYMEZUJE ZADÁNÍ

Název samozřejmě úzce souvisí s tématem práce. Z velké části vymezuje zadání práce, jehož se pak musíme držet, protože jedním z kritérií jejího hodnocení je to, zda jsme splnili přesně to, co v něm stojí (tedy nic nevynechali, ani nic navíc nepřidali – v tomto případě se „něco navíc“ plusovými body nehodnotí).

Oproti tématu by měl být název užší, specifikující, takže téma zúží místně, časově, hlediskem přístupu aj. (Použití pomůcek ve školách tedy můžeme zúžit např. na Použití speciálních pomůcek v Montessori škole u žáků se specifickými poruchami učení). Velmi často je vhodné provést zúžení slovem „některé“, „vybrané“ aj., protože tak se vyhneme povinnosti popsat danou oblast úplně celou (což bývá velmi obtížné, ne-li nesplnitelné). Některé příčiny špatného prospěchu dětí představuje zadání, rozboru několika příčin neprospěchu, zatímco název Příčiny špatného prospěchu předpokládají, že rozebereme tyto příčiny úplně všechny. (V tomto konkrétním případě by se měl nejspíš ještě specifikovat věk dětí, školní předmět či typ školy – zúžení termínem „některé“ není dostatečné.)

Na specifikaci tématu si dejte záležet, protože na ní často záleží osud celé práce. Příliš široké vymezení znamená, že nebudete moci jít do hloubky, budete jen povrchně popisovat velké množství dat a skutečností a pravděpodobně nikoho příliš neoslníte. Rovněž velmi pravděpodobně něco důležitého zapomenete uvést, což vám může potom vytknout oponent, rozmrzelý, že musel číst nezajímavou práci.

Při tvorbě názvu si představte, že byste svou práci hledali na Google a použijte klíčových slov (většinou slovní spojení 2-3 slov), která byste zadali při hledání takové práce nebo tématu na internetu.

2. PRAVOPISNÉ A TYPOGRAFICKÉ NÁLEŽITOSTI NÁZVU

V názvech se nedoporučuje užívat zkratky, které nejsou obecně známé (jako je např. ČR, NATO, IT aj.). Zkratky (včetně takových, které si určíte právě pro svou práci) můžete používat v textu, pokud čtenáři na začátku vysvětlíte jejich význam, ale pro názvy a nadpisy se nehodí, protože se čtou často jako první, bez znalosti dalšího kontextu.

Pokud se práce týká nějaké osobnosti, píšeme ji do názvu celým jménem, nikoli iniciálami (tedy Tomáš Garrigue Masaryk nikoli TGM).

V názvech by se neměly objevovat otázky a vedlejší věty. Dávejte si pozor na stejná slova vedle sebe nebo v těsné blízkosti, některá nahraďte synonymy. Šetřete s pomlčkami, dvojtečkami, závorkami a vsuvkami.  Snažte se je nahradit změnou slovosledu nebo úpravou formulace. Můžete rovněž použít vysvětlující podtitul, který většinou nahradí právě dvojtečky, závorky nebo vsuvky. (Záleží ovšem do značné míry na konkrétní škole a jejích metodických pokynech, někde tyto věci nevadí, někde ano.)

Označení „bakalářská práce“ nebo „absolventská práce“ není součástí názvu, do samotného názvu jej tedy nezahrnujte.

A důležité nakonec: za nadpisem se nikdy nepíše tečka.

3. JAKÝ MÁ NÁZEV BÝT

Název by měl být stručný, jasný, jednoznačný, aby se dal jednoznačně pochopit jeho význam. Měl by obsahovat nějaký odborný pojem z terminologie oboru, jímž se práce zabývá. Měl by být dlouhý maximálně na dvě řádky, ale může být i kratší.

4. PÁR DALŠÍCH POSTŘEHŮ O NADPISU

Pokud si vybíráme z vypsaných témat, tvorbu názvu máme mnohem jednodušší, často dostaneme název již hotový.

Po zapsání do systému je obtížné název změnit, proto je dobré jej konzultovat s vedoucím již od začátku a řídit se jeho připomínkami. Po zadání do systému lze podstatné věci měnit po dohodě se školou (každá na to má jiná pravidla), nejčastěji na individuální žádost. Každopádně je to již složitější a nemáme jistotu, že nám škola vyhoví.

5. SHRNUTÍ NA ZÁVĚR – NADPIS ZÁVĚREČNÉ PRÁCE:
  • Musí dostatečně specifikovat a zužovat téma (časově, místně, hlediskem přístupu, použitou metodou, výzkumným vzorkem).
  • Eliminuje úplný výčet vlastností nebo metod použitím slov jako „některé“ nebo „vybrané“ (pokud je to třeba).
  • Je stručný, jasný, jednoznačný, dlouhý nejvýš na dvě řádky, používá odborné termíny daného oboru.
  • Obsahuje „klíčová slova“ pro zpracovávanou problematiku.
  • Nezahrnuje označení „bakalářská práce“, „absolventská práce“, „diplomová práce“.
  • Na konci nemá tečku.

Zajímají Vás další rady, jak napsat bakalářku? Stáhněte si zdarma e-book 3+1 STUPEŇ K ÚSPĚŠNÉ BAKALÁŘCE – Jak napsat bakalářku bez nervů, ztráty času a energie.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *