Jak na předtiskovou korekturu knihy

Druhá neboli předtisková korektura se dělá předtím, než kniha zamíří do tiskárny, nejčastěji v textu vysázeném do formátu PDF. Týká se tedy hlavně knih.

Protože daný text už předtím s největší pravděpodobností opravený byl, naskýtá se otázka, proč ji vlastně vůbec dělat, když už kniha jednou prošla korekturou? Nejsou to náhodou jen vyhozené peníze navíc nebo jen taková nadstandardní libůstka, bez které se dá docela snadno obejít?

Vím, že vydávání knih samonákladem je finančně dost náročné, takže velmi dobře chápu, že optimalizace nákladů napadne asi každého, nicméně druhá korektura zbytečná není.

Proč?

Budete mít větší jistotu, že v knize nezůstane zapomenutý překlep nebo chyba, když si ji korektor přečte ještě jednou. 

Dobrá, uznávám, že tenhle argument projít nemusí – nikdo přece nechce dávat peníze za něco, co se mu vrátí s vadami. 

Nicméně tím to nekončí, některé chyby totiž vznikají přímo při sazbě a předem se opravit nedají. Zbytečně pak knihu kazí.

Můžete si je zkontrolovat i sami. Některé z nich jako laik možná neodhalíte, ale některé byste našli. 

Chyby, o kterých v tomhle článku píšu, nemusí vůbec nastat. Záleží na tom, kdo ji k tisku připravuje, někdy asi i na „konstelaci hvězd“ (prostě se to někdy stát může). Berte to spíš jako „černý scénář“ toho, co by se mohlo stát. 

Co byste tedy měli hledat, pokud si chcete druhou korekturu udělat sami? 

Prohlédněte si knihu, ideálně celou přečtěte

Nechybí někde omylem kus stránky? Jsou stránky správně očíslované, navazují za sebou? Není někde jiné zarovnání textu, jiný font, jinak velké písmo (samozřejmě nemyslím takové změny, které jsou Vaším autorským záměrem)? 

Když si ji alespoň zběžně přečtete, možná ten případný zapomenutý překlep najdete sami. (Zákonem schválnosti může korektorovi uniknout něco triviálního, zatímco zkoumal složité systémy interpunkce nebo velkých písmen…) 

A najít další věci:

Uvozovky

V těch chyby po sazbě nacházím relativně často, i když v původním textu ve Wordu byly správně. 

České uvozovky mají tvar:

„ – počáteční a “ – na konci. 

Všechny ostatní jsou špatně, ať už jejich prohození nebo různé jiné tvary, např.: „, “, ”.

Výjimkou jsou uvozovky uvnitř normálních, dvojitých uvozovek (v přímé řeči jsou použité další uvozovky), tam se správně píšou uvozovky jednoduché, které se podobají čárkám: , a ‘, nebo boční »«.

Pokud víte, že uvozovky uvnitř uvozovek někde v textu máte, určitě se na to místo podívejte, tam bývají chyby často. 

Konce řádků

Tohle je častá „bolest“ knih bez druhých korektur. Konce řádků doporučuju kontrolovat zvlášť, bez čtení celého textu. A co by tam nemělo být?

Slova z jednoho písmene

Tedy spojky a, i, předložky k, u, v, z …

To je možná úplně nejdůležitější, když tam zůstanou, knihu to kazí. 

Další výrazy

Řádkem by se neměla rozdělit čísla a to, co označují (100 lidí, 40 kg, III. patro…), týká se jenom číslic, je-li číslice vyjádřená slovy, tak to nevadí. A určitě by nemělo dojít k tomu, aby se takhle nedopatřením rozdělilo číslo s mezerou (třeba 3 000 – trojka na konci řádku a 000 na začátku následujícího).

V případě, že si budete druhou korekturu dělat sami, bych vám rozhodně doporučovala nastudovat kapitolku Zalomení řádků v Internetové jazykové příručce.

Těch pravidel je víc a nemá cenu je tady všechna vypisovat. 

Dělení slov

Také uvidíte až po vysázení knihy, protože ve Wordu se slova převážně nedělí. 

Pravidla dělení slov jsou také popsaná v Internetové jazykové příručce.

Při kontrole knihy doporučuju zaměřit se hlavně na rozdělená cizí slova, protože v těch sázecí programy (nastavené na česká pravidla) často chybují (a pak vznikají podivná dělení jako medi-ální, ge-ologie nebo ide-alizovaný).

Asi není možné kontrolovat všechna rozdělená slova, takže si jen zkontrolujte ta, která vás „praští do očí“. Nemusíte studovat všechna pravidla, správné dělení konkrétního slova najdete v Internetové příručce po zadání hledaného slova (například zde pro uvedené slovo idealizovaný). Takže si tam můžete zkontrolovat ta, u nichž si nejste jistí.

Další možné chyby

Dají se kontrolovat i další věci, třeba tzv. parchanty, to znamená začátek odstavce na poslední řádce stránky nebo naopak konec na řádce první, to by také nemělo být, nebo víc než čtyři rozdělená slova pod sebou. 

A co s tím, když chybu najdete?

Text k předtiskové korektuře dostanete v souboru PDF a vyznačíte tam chybná místa barevným zvýrazněním a do poznámky napíšete, o jakou chybu se jedná. V souboru PDF se přímo neopravují (většinou ostatně ani nemáme tu možnost). Pokud bude chyb jen málo, bude ale asi stačit, když je vypíšete s číslem strany. 

Daly by se udělat obě korektury najednou?

Možná vás napadlo, že by bylo nejlepší nechat udělat celou korekturu najednou – při opravě pravopisu by korektor rovnou zkontroloval i dělení slov, konce řádků a všechno ostatní. Už jsem se s tím setkala. Podle mě to není dobré řešení. Když je oprav více, některé stránky se už pak vůbec nedají číst, kolik je tam žlutých míst a poznámkových „lístečků“, a po všech opravách vyjdou konce řádků a dělení slov stejně úplně jinak, nehledě na to, že některé chyby můžou zůstat nepovšimnuté či neopravené a beztak se to musí kontrolovat znovu, takže to moc nedoporučuju. 

V každém případě vám radím druhou korekturu udělat, ať už ji někomu zadáte, nebo si ji uděláte sami. Pokud se rozhodnete zadat korektorovi, zpravidla je výrazně levnější a rychlejší, než korektura první (pokud není prováděna najednou s tou první). Jako taková se ale předtisková korektura vyplatí, je škoda, aby v tištěné knize zůstaly chyby. 

P. S.: S opravami konců řádků v elektronických textech je to složitější, protože se řádky zobrazují na každém zařízení jinak. Proto se vám v tomto textu budou možná zobrazovat s popsanými chybami.