Čísla, číslice, číslovky
Při opravování školních prací se s číslovkami a zápisy čísel setkávám poměrně často. Většina praktických částí se zaměřuje na nějaký výzkum, jehož výsledkem jsou různá procenta a číselné údaje. Nejrůznější číselná vyjádření bývají také v textech samotných. Proto jsem se v dalším článku zaměřila právě na číslice a číslovky a na to, jak si s nimi poradit:
1. POČTY SLOVNĚ, NEBO ČÍSLICÍ?
Číslice do deseti bývá dobrým zvykem v textu vypisovat slovy. Mnohem lépe to vypadá (a jako vedlejší efekt text trošičku nakyne, což ve většině případů není na škodu). Tedy dvě studentky a tři studenti místo 2 studentky a 3 studenti.
Toto pravidlo má jednu výjimku: pokud vypisujeme nějaké výsledky výzkumů či statistik, číslice zapisujeme jako čísla, aby byl zápis jednotný a přehlednější – psát devadesát sedm procent, to znamená čtyřicet devět respondentů… je poněkud nešťastné a nikdo se v tom nevyzná. A zapisovat menší počty slovně, zatímco větší číslicí vypadá snad ještě hůře: 79 respondentů s touto možností souhlasí, zatímco tři ji odmítají …
2. PROCENTA
V zápisech procent se často dělají chyby. 5 % znamená pět procent, zatímco 5% čteme jako pětiprocentní. Určitě tedy není jedno, jestli mezeru napíšeme, nebo ne. Dobrou pomůckou k zápisu je, když si během psaní uvědomíme, jestli chceme vyjádřit dvě slova – 5 % – pět procent (píšeme zvlášť), nebo slovo jedno – 5% – pětiprocentní (psáno dohromady).
3. ČÍSLOVKA OBA, DVA
Číslovka dva, dvě se skloňuje trošku jinak než ostatní. Zatímco správně napíšeme můžeme postupovat třemi způsoby, zápis dvěmi způsoby je špatně, protože se má psát dvěma způsoby. Skloňování těchto číslovek je pozůstatkem staročeského duálu, dvojného čísla – můžeme si tedy zapamatovat, že výjimku mají počty dvou. Správně je tedy DVA, BEZ DVOU, KE DVĚMA, SE DVĚMA, totéž oba, obou, oběma…
4. DATUM
Kromě toho, že datum má množné číslo „data“, nikoliv „datumy“ (což není číslovka, ale vždycky to trochu „tahá za oči“), se mezi jednotlivými číslicemi v datech píší tečky, tedy:
4. 3. 1971, ne 4.3.1971.
